neděle 10. ledna 2016


„U šicího stroje...“

Milé dámy a příznivkyně Green Gate mánia blogu,




tento blog, kterému se naše mamča s radostí věnovala, když ještě byla zdravá, je plný jejích kreativních nápadů a příspěvků. A proto, že nejenom její obchůdek, její tvoření doma a na naší zahradě, ale i tento blog byly její srdeční záležitost, rozhodli jsme se v jejím díle i nadále pokračovat. Myslím, že by byla určitě ráda a proto se, sem tam, pokusím najít si chviličku a napsat nějaký ten příspěvek. Musím se ale přiznat, že i pro mě je to něco nového, protože jsem blog nikdy nepsala. Vždycky to bylo její potěšení a její práce, tvořit všelijaké dekorace nebo i upoutat na novinky v našem malém E-shopu. Sama všechno pracně připravovala, fotila a poté doplňovala texty. 

Vánoční ponožka na dárečky :-) 
Ale jak už to bývá, jablko nepadlo daleko od stromu, a teď se i já budu snažit, aby tento blog zůstal aspoň z části tak dobrý a kreativní jak začal. Naše maminka byla velice všestranná, uměla nejenom všelijaké ruční práce, vyšívat, háčkovat, plést atd., ale i šití patřilo k jejím koníčkům, což jste měli možnost vidět i tady na blogu v některých starších příspěvcích. 

Už když jsem byla malá, vzpomínám si, jak sedávala u šicího stroje a šila, kolikrát i pozdě do noci...celá naše kuchyň byla tehdy plná střihů a všelijakých látek, nití a časopisů Burda. Vždycky jsem ji pro tu její všestrannost obdivovala. Proto mi teď často chybí, když se sama pokouším tvořit dekorace pro svůj domov nebo pro přátele, chybí mi její rady a zkušenosti. Musím ale také přiznat, že jsem se dříve o ruční práce moc nezajímala a spíše si myslela, že by mi to stejně asi moc nešlo, protože na to nemám tu trpělivost a taky tady byla ona a všechno, o co jsem ji poprosila, mi ušila nebo upletla. Kolikrát mi říkala, že mě to naučí, ale já jsem si k tomu nějak nemohla najít cestu, což mě teď často mrzí....

Hvězdy na zem spadlé...
Neboť mi tady po ní zůstal její starý, dobrý, šicí stroj a plná skříňka látek a vůbec všechny možné potřeby pro ruční práce. Takové malé dědictví, s kterým jsem si na začátku nevěděla moc rady. Krok za krokem se teď všechno sama učím a zkouším, jak se co dělá.
Vím, že v dnešní době je na internetu spoustu různých praktických videí a příspěvků, což mi hodně usnadnilo...i tak si ale někdy říkám, že mamka by hned věděla a poradila by mi. S postupem času, a i když jsem ještě začátečník, se šití stalo i mým velkým koníčkem. K pletení a háčkování jsem se zatím ještě nedostala.

A tak, když nejsem v práci a mám o víkendu chvilku volno, šiju a taky vzpomínám. Na všechno dobré, na večery s maminkou v kuchyni u šicího stroje a na radost z věcí, které vytvořila.

Snažím se a maminčin šicí stroj mě pomaličku začíná poslouchat :-) . Přidávám malý výběr mých aktuálních výrobků, možná i jako inspiraci pro vás, a přeji všem pěkný večer.

Zuzka :-)





6 komentářů:

  1. Zuzanko...jen směle do toho. Maminka by byla ráda a vy určitě nějaké kreativní geny máte, takže je to jen otázka času a budete na blogu jako ryba ve vodě. Mějte se hezky, M.

    OdpovědětVymazat
  2. Zuzi, drzim palce! Urcite to pojde a prinesie vela radosti, uzitku i spomienok. Budem nakukovat...Z.

    OdpovědětVymazat
  3. Zuzanko, přeji Ti mnoho úspěchů ve Tvém tvoření, vše se naučíš . Maminka by měla velkou radost.
    Měj se krásně. Jana

    OdpovědětVymazat
  4. Zuzko, moc se těším! První příspěvek je upřímný, plný citu a vzpomínání...
    Mamka by byla pyšná!
    Těším se a moc zdravím!
    Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Zuzanko ♥ kdybys cokoli potřebovala tak se zastav pro radu i na kafe ♥ a to šití to ti půjde samo mamka na tebe dohlídne -) Ahoj Zuzka

    OdpovědětVymazat
  6. Zuzi, už se moc těšíme !!!!! Vidím, že jablko nepadlo daleko od stromu .... kdyby jsi potřebovala s čímkoli ohledně blogu poradit, napiš, pomůžu .... bydlím kousek od tebe .... Marki

    PS: můj email je hochova.marketa@seznam.cz

    OdpovědětVymazat