středa 30. dubna 2014

Vzpomínky na dětství.

Jistě si všichni rádi zavzpomínáme na své dětsví. Kam jsme jezdili na prázdniny, co jsme vyváděli, prožili a viděli. Býváme u toho většinou velmi sentimentální a vše se nám vybavuje jako větší, lepší, krásné a nezapomenutelné. Před nedávnem se mi naskytla příležitost podívat se po více než 40. letech do míst, kde jsem velmi ráda jezdila na prázdniny. Bylo to malinké městečko Jižní moravy Kyjov, odkud pocházela moje maminka. Několikeré prázdniny jsem trávila u tety Lídy  a strejdy Vincka :-) Tehdy pracovali jako správcové na základní škole, dnes gymnásium a strejda ještě vypomáhal l v místní sodovkárně, kde vyráběli žlutou a červenou sodovku. Bydleli spolu s bratrancem a sestřenicemi v malém správcovském domečku, který byl součástí objektu školy a k němu patřil  školní statek s velkou zahradou. Pěstovala se zde zelenina, ovoce, bylinky, králíci, slepice, husy a krůty. Největší pecka byla ale školní tělocvična, která byla o prázdninách  naprosto opuštěná a plně k dispozici. Mohli jsme zde hrát divadlo,pódium s oponou a klavír bylo součástí  a taky spoustu tělocvičného nářadí k blbnutí...Jó byly to krásné a bezstarostné časy :-)


Kdysi základní škola, dnes gymnásium.
Potok Kyjovka, kde se koupaly kačenky.......Já dnes...
Cestička přes park ke koupališti.

Správcovský domeček, dnes docela zchátralý a asi před rekonstrukcí. Z ovocných stromů už zbyla jen  jablůňka před plotem. Dávala šťavnatá letní jabka. Kdysi v areálu školní zahrada, dnes vybetonované parkoviště a nová budova nějaké firmy :-(

Radnice na náměstí.
Náměstíčko s malebnými domečky.


3 komentáře:

  1. Dobrý večer Eliško, jé já bych vás s těma kraťounkýma vlasama vůbec nepoznala. A i já mám své oblíbené místo, kde jsem jako malá vyrůstala každou sobotu a neděli a každé prázdniny, no prostě každou volnou chvilku a vždy, když tou vesnicí projíždíme (což je dost často) tak se mi orosí oči. Vzpomínky na dětství jsou nádherné, plné slunce, rosy, koupání v řece a kyselých jablek a mé úžasné prababičky, která nás vždy při příjezdu postiskala a když jsme se sestrou odjížděly, zamáčkla slzu v oku. Ještě, že ten týden má 5 dní a my v pátek po škole zase jely za ní. Pěkný večer MArkéta

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Markétko, ano jsou to vzpomínky navždy a nezapomenutelné.Krásné jarní dny přeji.
    Eliška

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Eli, moc tě zdravím a jsem ráda za krásné nové zprávy. Je to už opravdu hodně let, co jsme se neviděly, škoda, že jsi se neozvala, když jsi byla v Kyjově.Asi by jsme se na ulici nepoznaly a přitom jsme se spolu navyváděly tolik bláznivin.I mně je líto za těmi krásnými dětskými roky, za školou, naším (i když tenkrát jen vypůjčeným) domem, Kyjovkou...školu pospravovali, na dům dali novou fasádu...ne, není před rekonstrucí, jen nynější obyvatelé ke svému životu nepotřebují květinové záhonky, truhlíky v okně a kolem domu trávník...je smutné tudy chodit. A můžu tě trochu poškádlit? Před domem není jabloň, ta byla ve školní zahradě, ale hruška, to snad není možné, že pořád stojí a dokonce krásně kvete. Jsem ráda, že na naše prázdniny tak hezky vzpomínáš, krásně jsi to napsala, vzpomínky se mi na chvíli vrátily a potěšily...
    Měj se moc hezky a nezapomeň se ozvat, až zase zavítáš k nám! Jarmila

    OdpovědětVymazat